Pobyty na Třeboňsku v pohodě
s námi nenecháte nic náhodě

Mapy

---

Slavní třeboňští rybníkáři

Štěpánek Netolický (asi 1460 - 1539)

Pocházel z poddanské rodiny z Netolic. Vyučil se rybníkářskému řemeslu a po roce 1505 se stal hlavním rybníkářským hejtmanem na Třeboňsku. Jeho nejznamenitějším dílem je Zlatá stoka.

Štěpánek byl jako uznávaný odborník a geometr zván i na panství cizích velmožů, o jeho služby měli zájem dokonce i němečtí církevní hodnostáři a feudálové.

Štěpánkových služeb si velmi cenili i zdejší Rožmberkové. Přes nepochybný talent však jeho plat nedosahoval výši platu purkrabího či hejtmana. To se změnilo až poté, co se oženil s vdovou po rožmberském písaři, paní Dorotou. Nevěsta to byla movitá, vlastnila slušně zásobovaný krámek a projevila se i jako schopná obchodnice s chmelem a ječmenem. Dorota mimo jiné vlastnila dům na třeboňském náměstí (č. p. 89), kam nechal koncem 19. století Adolf Josef Schwarzenberg umístit na Štěpánkovu počest desku.

Mikuláš Rutard z Malešova (? - 1576)

Mikuláš byl dalším významným stavitelem rybníků na Třeboňsku. Pocházel z vladycké rodiny od Kutné Hory. Odtud se později odstěhoval za svým otcem do Českých Budějovic, aby se za čas objevil na tehdejším novobystřickém a chlumeckém panství.

Mezi jeho díla patří rybníky Starý kanclíř, Purkrabský, Blato, Staňkovský, Hejtman, Nový vdovec a Hradeček (ten už neexistuje).

Neprávem opomíjený Rutard dobudoval soustavu rybníků v okolí Luthové a Chlumu.  Později přestoupil do rožmberských služeb, kde se stal dokonce hejtmanem třeboňského panství (1565 - 1571). Jeho kariéra skončila až s příchodem regenta Jakuba Krčína.

Jakub Krčín z Jelčan (asi 1535 - 1604)

Krčín vedl pestrý život, protkaný sem tam nějakým skandálem, za který mohla jeho rozmařilost a láska k alkoholu.

Jako student se Krčín věnoval svobodným uměním a exaktním vědám a hodně cestoval. Poté, co pobyl pár let v Borovanech, se hrne do Krumlova, kde se stává podpurkrabím a slouží svému vladaři jako dobrý stavitel a hospodář. Patří mu i péče o zámeckou kuchyni a pivnici. Vlastní pivovar mu však nestačil, a tak počal měřit rybníky a stoky a sám je i stavět. Mnozí k jeho počínání neměli důvěru (už proto, že v době, kdy se stal purkrabím, žádal jako plat 100 kop, ačkoli ostatní purkrabí mívali jen po 40 kopách).

Roku 1566 se Krčín poprvé žení. Bere si vdovu Dorotu Slepičkovou a dobírá se tak slušného jmění. Sňatek se Krčínovi vyplatil i jinak, neboť je Vilémem z Rožmberka jmenován nejvyšším regentem a stává se tak Jakubem Krčínem z Jelčan. Krčínova hvězda zářila jasně, obchod se mu dařil ani vladař nešetřil na lichotkách. A tak vladařův oblíbenec, ješitný a geniální Krčín, začíná myslet na slávu nikoli jen svou, ale na slávu celého rožmberského panství. Předkládá vladaři návrh na zřízení rybníka, jemuž v celém království českém rovno nebude. Vzniká tak olbřímí rybník Rožmberk...

Mezi chudým lidem však Krčín platil za ukrutníka nesmírného. Snad proto se dochovala řada pověstí, podle kterých si jeho černou duši odnesl sám ďábel a Krčín i po smrti objíždí svá díla na kočáru taženém ohnivými kocoury.

Chcete-li tyto osobnosti poznat lépe, doporučujeme Vám náš speciální balíček o slavných třeboňských rybníkářích.

Aktuality z Třeboňska

---

O nás

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí